Helena HLUŠIČKOVÁ

Studia :
1983-1987 SUPŠ Uherské Hradiště, obor keramika /učitelé Jiří Vlach, Vladimír Groš/
1987-1993 VŠUP Praha, ateliér keramiky a porcelánu /profesor Václav Šerák/
1991-1992 Duncan of Jordanstone College of Arts, Dundee, Skotsko /profesor Tim Proud/

Účast na výstavách, výběr :
1990  Pavlač, Praha, „Novinářská kachnička a jiné“
1991  Maďarské kulturní středisko, Praha
1992  Krefeld, SRN, výměnná výstava s místní Akademii umění
1992  Dundee, Skotsko, „Works in clay“, závěrečná výstava prací ze stipendijního pobytu
1992  Seaside Gallery, Dundee, Skotsko, soubor litografií
1992  Galerie U Prstenu, Praha,
1993, 97, 98, 02, 03, 05, 06 Klášterní zahrada, Bechyně „Letní plastika „
1994  Frankfurt n. M., SNR a Brněnské výstaviště, jídelní porcelánový servis
1996  Galerie města Šternberk „Co je doma“
1997  Galerie U Prstenu, Praha, „Šlí párty“
1998  Intersalon AJV98, České Budějovice                     
1998  Vránův Mlýn, Brno, „Zrcadlení“
1999  Západomoravské Muzeum, Třebíč, „Pod klenby“
2000  Obecní dům, Praha, „Nové vánoční věci“ /pro VDV/
2001  Návraty III., výstava absolventů  SUPŠ, Uherské Hradiště
2002  GVU Hodonín, Mladé setkání 2002
2004  Mairie du 14 Arrondissement, Paříž, „Céramigue 14“
2005  Stará radnice, Žďár nad Sázavou, „Holky v porcelánu“
2007  zahrada UPM, Praha
2007  Novohradské múzeum, Lučenec, výstava sympozia
2008  Nostický palác, Praha, výstava bechyňského sympozia

Autorské výstavy :
1995  Dílo Přerov, s Jiřím Hlušičkou a  Annou Hlušičkovou
1997  Galerie Malíček, Jeseník s Jiřím Hlušičkou
1998  Galerie Bohéma, Olomouc, s J. Lorencovou
1998  Galerie U Prstenu, Praha „Mýty a legendy“ s Jiřím Hlušičkou a Z. Bernasovskou
1999  Galerie Atelier, Olomouc, „Obrazy, sochy, porcelán“ s J. Hlušičkou a I. Múllerem
1999  Galerie „A“, Krnov s J.  Hlušičkou
2000  Pegas,  Znojmo s J. Hlušičkou
2005  Stará Radnice, Žďár nad Sázavou “ Domácí zvířata a jiné pohádkové bytosti“ s J. Hlušičkou
2005  Muzeum Tupeské keramiky, Tupesy  „Mýty, Legendy a zamilovaný pes“ s J. Hlušičkou
2006  Galerie Rubikon, Olomouc „Tajnosti a příběhy“ s D. Kosovou
2006  Dietrichsteinská hrobka, Mikulov „Letní výstava“ s J. Trubačíkovou a P. Mejstříkovou
2006  Mezinárodní Muzeum keramiky, Bechyně, s J. Hlušičkou
2008  Galerie Rubikon, Olomouc s P. Cupákem

Samostatné výstavy:
1996  Galerie Ars Temporis, Klagenfurt, Rakousko „Snídaně s Picassem“ 
1998  Kulturní centrum Beseda, Klánovice

Realizace:
1994  soubor šesti plastik, vytvořených jako ceny pro Academia film, Olomouc
1997  porcelánové servisy pro Českou pojišťovnu, Brno
2006  Nám. 26. Dubna, Brno - Bystrc, dřevěná plastika „Bystrcké zátiší“

Symposia:
1994  Mezinárodní sympozium /kostní porcelán/ Kaunas, Litva
1997  Sochařské sympozium „Vránův mlýn“, Brno
2003  III. Konvicové sympozium, Karlovy Vary
2003  Mezinárodní plenér Mistra Pavla, Levoča, Slovensko
2006  22. Mezinárodní ker. sympozium Bechyně 2006

2006  Brněnský plenér
2007 19. Keramické sympozium Lučenec - Kalinovo, Slovensko
2008 10. sympozium Proudění - Strómungen, Řehlovice

Zastoupení ve sbírkách:
Umělecko-průmyslové Muzeum Praha, Agentura českého keramického designu Český Krumlov, Mezinárodní muzeum keramiky Bechyně, Novohradské múzeum a galeria Lučenec

Keramickým plastikám Heleny Hlušičkové sluší asi nejlépe označení bajka. Pro sepjetí smutku a smíchu, pro nadhled, zkratku, pro morální apel či poselství, která v nich jsou, a samozřejmě především proto, že jejich hlavními aktéry jsou nejčastěji zvířata – kočky, zajíci, medvědi…
Podstatné je, že je vyprávěn příběh. Plastiky nejsou statické, vždy jde o děj – někdy zastavený, jakoby „zkamenělý“, jindy vlastně jen pomalu plynoucí, nikoli strnulý… Lodi se svými náklady trpělivě i neklidně směřují k cíli, s nadějí a s očekáváním. Ostravská kočka čeká, že v černé louži zahlédne a uloví jedlou rybu; zajíci čekají, že doplují k šťastnému kontinentu, kde dosní svůj „zlatý mrkvový sen“; osamocený člověk a kočka snad ještě alespoň v hloubi duše doufají, že přes propast koberce „doplují“ k skutečnému rozhovoru… Vše má ovšem háček – prostor „lodi“ umožňuje i méně pozitivistické interpretace: samota člověka a kočky umocněna pustým prostorem oceánu je nepřekonatelná, sahá od obzoru po obzor… Sen o přístavu sněný na lodi je zkrátka vždy krásnější než přístav sám a navíc jen někteří k přístavu opravdu doplují…
Tvar „lodi“ je vlastně formou i metaforou zároveň – vymezuje prostor, odděluje děj od okolí, tj. zaručuje mu potřebou intimitu; na jedné straně „ukotvuje“ příběh a na straně druhé mu dává směr, zdůrazňuje plynutí i nejistotu - říká: „teď se zdánlivě nic neděje, ale už za chvíli se něco může stát – dobré i zlé“.
V plastikách Heleny Hlušičkové lze vypozorovat několik silných inspiračních zdrojů. Prvním z nich je dětský svět, svět zvířat a zvířátek, kouzelných i ztřeštěných příběhů, nečekaných uhlů pohledu, neomezené fantasie. Dalším zdrojem jsou biblické starozákonní příběhy. Archa Noemova, Jonáš a velryba. Příběhy, které lze promýšlet ze stále jiných úhlů pohledu. Příběhy známé a přesto si zachovávající tajemství.
Společným rysem všech vystavených děl je intuitivní a imaginativní charakter tvorby. Senzitivita, hra a imprese. Nikoliv intelektuální koncept či manifest nebo hra s formou bez dalšího obsahu. V tomto smyslu jde autorka proti současné výtvarné módě…

Petr Čermáček